|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv ve vodách
Tran Xuan, Tiep ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením různých antibiotik v odpadních vodách. Konkrétně se jedná o trimethoprim, azithromycin a clarithomycin. Ve všech případech se jedná o nežádoucí kontaminaci odpadních vod, která představuje ekologický problém pro životní prostředí. Pro izolaci vybraných léčiv byla po konzultaci s vedoucím práce zvolena metoda extrakce tuhou fází (SPE). Stanovení léčiv proběhlo následně vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s detekcí pomocí hmotnostního spektrometru. Při zachování všech nezbytných postupů byl sledován a následně interpretován dvanáctidenní odtok a přítok na ČOV Brno-Modřice.
|
|
|
Sledování forem arsenu v potravinách
Harkabusová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním arsenu v potravinách. Jejím cílem bylo stanovení celkového množství arsenu ve vzorcích ryb a rýže a studium zastoupení jednotlivých forem, v nichž je arsen v těchto potravinách přítomen, metodou speciační analýzy. Arsen je známý jako toxický prvek, avšak míra jeho toxicity je kriticky závislá na formě, ve které se vyskytuje. V prostředí se vyskytuje přirozeně nebo se do něj dostává lidskou činností. Podrobné studium sloučenin arsenu je nezbytné k porozumění příjmu, mechanismu akumulace, transportu, detoxikace a aktivace tohoto prvku v prostředí a živých systémech. V poslední době zájem o oblast speciační analýzy rapidně vzrostl, protože stanovení celkového obsahu prvku není v případě arsenu dostačující. Pro separaci a detekci specií arsenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovou fluorescenční spektrometrií s generací hydridů. Ve všech analyzovaných vzorcích ryb byl veškerý extrahovatelný arsen přítomen ve formě netoxického arsenobetainu. Ve vzorcích rýže byla potvzena přítomnost toxických anorganických forem arsenu, zejména As (III). Jejich výskyt se však pohyboval na nízkých koncentračních úrovních.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv ve vodách
Tran Xuan, Tiep ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením různých antibiotik v odpadních vodách. Konkrétně se jedná o trimethoprim, azithromycin a clarithomycin. Ve všech případech se jedná o nežádoucí kontaminaci odpadních vod, která představuje ekologický problém pro životní prostředí. Pro izolaci vybraných léčiv byla po konzultaci s vedoucím práce zvolena metoda extrakce tuhou fází (SPE). Stanovení léčiv proběhlo následně vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s detekcí pomocí hmotnostního spektrometru. Při zachování všech nezbytných postupů byl sledován a následně interpretován dvanáctidenní odtok a přítok na ČOV Brno-Modřice.
|
|
|
Lipidová pojiva v malířských dílech: možnosti identifikace vysychavých olejů pomocí kapalinové chromatografie
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lipidovými látkami, zejména oleji rostlinného původu, které se používají jako pojiva pigmentů nebo jako ochranné laky při konečné úpravě výtvarných děl. Úvodní část shrnuje literární údaje o těchto látkách, především s ohledem na možnosti a metody jejich identifikace a sledování jejich změn v průběhu stárnutí výtvarného díla. Identifikace vysychavých olejů je založena na stanovení relativního zastoupení charakteristických mastných kyselin; tento parametr se v průběhu času mění. Pro identifikaci jsou nejužitečnější hodnoty poměrného zastoupení kyselin stearové, palmitové a olejové. V experimentální části práce byly ověřovány v literatuře popsané metody pro stano- vení tohoto poměru, s ohledem na přístrojové vybavení dostupné na katedře biochemie byly vybrány postupy založené na vysokoúčinné kapalinové chromatografii (HPLC). Nejprve bylo testováno činidlo 2,4-dinitrofenylhydrazin, které podle literatury (Bravo, B. et al., Talanta 64, 1329-1334, 2004) umožňuje přímou derivatizaci mastných kyselin s dělením vzniklých derivátů na koloně s reverzní fází a fotometrickou detekcí při 310 nm. Přes opakované pokusy (včetně pokusů o modifikaci podmínek derivatizace) se nepodařilo popsanou metodu reprodukovat (nedocházelo podle všeho vůbec ke vzniku derivátů). Proto byla v další...
|
|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
|
|
Sledování forem arsenu v potravinách
Harkabusová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním arsenu v potravinách. Jejím cílem bylo stanovení celkového množství arsenu ve vzorcích ryb a rýže a studium zastoupení jednotlivých forem, v nichž je arsen v těchto potravinách přítomen, metodou speciační analýzy. Arsen je známý jako toxický prvek, avšak míra jeho toxicity je kriticky závislá na formě, ve které se vyskytuje. V prostředí se vyskytuje přirozeně nebo se do něj dostává lidskou činností. Podrobné studium sloučenin arsenu je nezbytné k porozumění příjmu, mechanismu akumulace, transportu, detoxikace a aktivace tohoto prvku v prostředí a živých systémech. V poslední době zájem o oblast speciační analýzy rapidně vzrostl, protože stanovení celkového obsahu prvku není v případě arsenu dostačující. Pro separaci a detekci specií arsenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovou fluorescenční spektrometrií s generací hydridů. Ve všech analyzovaných vzorcích ryb byl veškerý extrahovatelný arsen přítomen ve formě netoxického arsenobetainu. Ve vzorcích rýže byla potvzena přítomnost toxických anorganických forem arsenu, zejména As (III). Jejich výskyt se však pohyboval na nízkých koncentračních úrovních.
|
host ::
RSS.